Traduje se, že cvičení čchi-kung je staré cca 5000 let. Také se uvádí, že je matkou tchaj-ťi.
Doslovný překlad termínu čchi-kung (qi gong, 气功) znamená „práce s energií“, ale také „práce energie“ (to jest – práce, kterou vykonává energie), a je užitečné chápat obě varianty překladu jako současně platné. Čchi-kung slouží k tomu, aby se cvičící naučil shromažďovat a rozvádět energii čchi po celém těle. Prostřednictvím dynamického dýchání se čchi-kung po celém světě používá nejen k celkovému zlepšení zdravotního stavu, ale také k meditaci. Stylů čchi-kungu je mnoho.
Pro cvičence tchaj-ťi nebo bojového umění obecně je velmi přínosné prohloubit svou praxi tím, že pochopí sílu koordinace správného dýchání se svými pohyby.
Čchi (qi, 气) znamená v překladu „energie“ nebo „dech“. Japonci jí říkají ki (jako v AiKiDo) a hinduisté prána. Čchi-kung je starobylá čínská praxe, při níž si uvědomujeme svou životní energii a učíme se ovládat její proudění. Cvičící se učí uvědomovat si vnitřní fungování vlastního těla a tím obnovuje zdravý a vyvážený pocit bytí. I pouhá půlhodinka denně přináší prospěch v podobě lepšího zdraví, zvýšené vitality a vyvážené mysli.
Podle staré pověsti kdysi pokryla velkou část Číny povodeň. Stojaté vody staly se zdrojem mnoha nemocí. Pověst vypráví, že legendární léčitel, velký císař Jü, vyčistil zemi a odklonil vody do řek tím, že zatančil medvědí tanec a vyvolal mystickou sílu souhvězdí Velkého vozu. Když vody opadly, lidé usoudili, že pohyb a cvičení mohou podobně způsobit, že vnitřní řeky budou proudit plynuleji a vyčistí meridiány od překážek, kterí brání tomu, aby se projevilo zdraví.
Pro stoupence taoismu je čchi-kung ideálním způsobem, jak dosáhnout „wuji“ – prázdného, bdělého a bezbřehého stavu vědomí a harmonie jin a jang – vnitřního a vnějšího, pozemského a duchovního, klidu a aktivity. Duch a tělo je ve stavu kultivované rovnováhy.
Čchi-kung je preventivní a samoléčebný aspekt čínské medicíny. Významný raný text o čchi-kungu, „Dao-jin tu“ (168 př. n. l.), obsahuje ilustrace čtyřiceti čtyř pozic čchi-kungu, které staří čínští lékaři předepisovali k léčbě konkrétních onemocnění.
Jeden ze zakladatelů čínské medicíny, Chua Tchuo (Hua Tuo, 華佗 2. stol. n. l.), byl rovněž jedním z velkých mistrů čchi-kungu. Sestavil soubor cvičení, zvaný „Hra pěti zvířat“, který napodobuje pohyby jeřába, medvěda, opice, jelena a tygra, a cvičí se dodnes. Hua Tuo řekl: „…tak jako dveřní pant nerezaví, dokud se používá, tak i tělo dosáhne zdraví jemným pohybem a cvičením všech končetin.“
Čchi-kung dnes praktikuje více než 80 milionů Číňanů, pravděpodobně desítky tisíc lidí ve Spojených státech a stejně tak v Evropě. Čchi-kung zlepšuje výkonnost nejen v bojových uměních, ale obecně v jakémkoli sportu. Přináší vám zdraví, harmonii a rovnováhu. Techniky čchi-kungu jsou vhodné pro muže i ženy, mladé i staré, zdravé i zdravotně postižené.
Ačkoli stylů čchi-kungu existuje mnoho, všechny jsou založeny na podobných principech: uvolněném, ale pevném držení těla; rovné, pružné páteři; bráničním dýchání a plynulých pohybech bez nadměrné námahy a na klidném vědomí.
Moje poznámky (Mistr Gu, https://www.youtube.com/watch?v=3LndF9vWcjw)
Sedm chyb v Tai Chi:
- Nedostatečná rotace těla
- Nesprávný pohled (oči sledují aktivní ruku)
- Špatné, nedostatečné uzemění
- Nedostatečné/nesprávné uvolnění – pružnost, ne strnulost
- Chybějící koordinace pohybů (všechno je „jeden pohyb“)
- Nesprávné držení těla v postoji (ne napjaté, propnuté, ostře ohnuté)
- Chybějící bojový úmysl, záměr
